Transport do Iquitos
O ceste autobusem jsme zatim nikdy podrobneji nepsali, ale tentokrat musime udelat vyjimku. Jiz na autobusaku v Tingo Maria se kolem naseho autobusu podezrele prochazela lama. Do kufru nam nalozili batohy a vedle nich opravdu natlacili chudaka lamu. I samotni Peruanci z toho byli dost vysmati. Z 29 stupnu a deste jsme projizdeli cerstve zasnezenyma horama. Nas ridic byl jednoznacne nejbojacnejsi ze vsech ridicu v Peru a tak jsme za celou dobu neprekrocili rychlost 30km/h. Cela cesta byla sama serpentina a vsechny decka v autobusu + polovina dospelych neustale zvracela (deti sedely hned pres ulicku). Nad ranem zacaly dochazet pytliky a tak jsme jim dali svoje. My jsme je nastesti nepotrebovali. Meli jsme take dve hodinove zastavky, pri jedne z nich asi vystoupila lama. Ridic nejspise opravoval nejakou zavadu na autobuse. Takze misto v 7 hodin rano, kdy jsme meli vystupovat v Lime, jsme byli nekde daleko v horach. Potiz byla v tom, ze v 11:00 jsme meli odletat do Iquitos. V 8:15 nas jiz znacne nakloneny autobus definitivne zastavil asi 40 km od Limy. Nase nervozita, zda stihnem letadlo, dosahovala vrcholu. Ihned jsme vybehli ven, donutili ridice, ktery bezmocne civel na totalne zrusenou napravu, at nam vyda batohy. Mezitim, co B tahal batohy z kufru, J stopla taxika a s povelem aeropuerto rapido jsme naskocili do auta. Ridic jel opravdu na hranici svych moznosti a moznosti vozidla. Pripadali jsme si jak v Kobre 11. Cestou bylo samozrejme nekolik objizdek a cas neuprosne ubihal. Dojeli jsme do centra Limy, ktera byla totalne zacpana a najednou ridic zastavil a rekl, ze dal uz nejede. Proc, to jsme nepochopili. Preskocili jsme tedy se stejnym povelem do jineho taxiku. Ridic byl mistni, dobre znaly zkratek a take odvazny. V 9:50 jsme byli na letisti. Potre co jsme vystali frontu u letecke spolecnosti Star Peru, jsme asi 30 minut cekali, nez nam zenska vytiskne letenky. Nase letadlo melo 1,5 hodiny zpozdeni. V momente, kdy jsme konecne nastupovali do letistniho autobusu, nas vytahla ven pracovnice letiste, jestli bychom mohli chvili pockat venku. Evidentne nejaky problem. Cekali jsme co bude. Za pet minut prisla a rekla, ze to byl omyl. Uf. Letadlo melo mezipristani v Pucallpe, nad kterou krouzilo mnozstvi supu. Pri preletu jsme pozorovali nekonecny amazonsky prales s klikaticima se rekama. V 15:15 jsme konecne pristali na malem letisti v Iquitos.